- 4 motory uvnitř trupu poháněly 4 vrtule v párovém tlačně tažném uspořádání umístěných mezi křídly.
- velmi zajímavý a složitá způsob náhonu vrtulí
- velmi vysoký a široký trup
- pokus o zneviditelnění letounu použitím průhledného potahu.
Na první pohled se jednalo o pravzláštní konstrukci, jež měla velmi vysoký a silný trup, jehož výška oddělovala dvojici širokých křídel. Letoun byl vybaven čtyřmi motory, které byly zabudované v trupu a prostřednictvím velmi složitých rozvodů poháněly dvojici obrovských vrtulí. Výkony letounu, který zahájil zkoušky v lednu 1917, sice nebyly nijak oslnivé, avšak letectvo je hodnotilo jako postačující. Ve vzduchu se Linke-Hofmann R.I choval docela dobře, problémy však nastávaly při startu a přistání, protože špatný výhled z vysoko umístěné kabiny komplikoval ovládání na zemi. Po prvním prototypu (R 8/15) vznikl druhý exemplář (R 40/16), tentokrát již bez potahu z Cellonu, ale do sériové produkce se tento typ nedostal
Hlavní vlastnosti
- Posádka: 6+
- Délka: 15.6 m (51 ft 2½ in)
- Rozpětí: 33.2 m (108 ft 11¼ in)
- Výška: 6.7 m (21 ft 11¾ in)
- Plocha křídel: 265 m2 (2,851 ft2)
- Prázdná hmotnost: 8,000 kg (17,640 lb)
- Maximální hmotnost: 11,200 kg (24,696 lb)
- Motory: 4 × Mercedes D.IVa, 193.9 kW (260 ks) každý
- Maximální rychlost: 130 km/h (81.25 mph)
- Výdrž: 5 hours
- Stoupavost: 0.42 m/s (82 ft/min)
Cellonem pokrytá část letadla měla za úkol snížit jeho viditelnost.