Výhřevnost dřeva a měrné jednotky palivového dřeva
Napsal: stř 26. srp 2015 20:31:43
Výhřevnost dřeva závisí hlavně na jeho vlhkosti. V čerstvě poraženém stromu je cca 50% vody. Topit čerstvě poraženým dřevem je proto zjevný nesmysl. Dřevo ztrácí při uskladnění pod přístřeškem, vlivem proudění vzduchu cca 20-25% vlhkosti. Čím více je dřevo naštípáno na menší kusy, tím rychleji prosychá. Dřevo by se mělo vždy po nařezání alespoň naštípat na půlky. Například u břízy hrozí při nerozštípnutí rychlé plesnivění.
Základní a rychlá poučka: obecně platí, že z 1 kg suchého dřeva se zhruba získá 4,3 kWh. Výhřevnost vzhledem k hmotnosti je tedy podobná. Liší se vždy měrná hustota dřeva. Jde tedy jen kolik dřevo zabere místa a po kolika fůrách ho přivezou. (náklady na dopravu a zpracování)
Pro topení je vhodné dřevo s vlhkostí menší než 20%. Topení vlhkým dřevem (20-50% vody ve dřevě) poškozuje a ničí kotel a komínové těleso!
Nejjednoduší metoda jak zjistit, že je dřevo dostatečně suché je tato:
Hned po přivezení z lesa a naštípání si z hromady vyberte jeden kus dřeva, který se velikostně v hromadě vyskytuje nejčastěji. Ten zvažte a váhu fixou na něj napište i s datumem a vraťte ho do hromady na místo k ostatním. Až tento špalek zvážíte za rok tak již snadno dopočítáte o kolik vyschnul. Příklad: Špalek mokrého dřeva váží 4kg, po dvou letech váží již jen 2,5 kg. Tedy se vlhkost snížila z 50% na 15,5% (z 2kg vody ve špalku v něm zbylo již jen 0,5 kg vody) dřevo je tedy již možné spálit.
Základní a rychlá poučka: obecně platí, že z 1 kg suchého dřeva se zhruba získá 4,3 kWh. Výhřevnost vzhledem k hmotnosti je tedy podobná. Liší se vždy měrná hustota dřeva. Jde tedy jen kolik dřevo zabere místa a po kolika fůrách ho přivezou. (náklady na dopravu a zpracování)
| Druh paliva | Obsah vody [%] | Výhřevnost [MJ/kg] |
| Dřevo obecně | 20 | 14.230 |
| Buk | 15 | |
| Buk | 50 | |
| Dub | 15 | |
| Dub | 50 | |
| Borovice | 15 | |
| Smrk | 15 | |
| Smrk | 50 | |
| Listnaté dřevo | 15 | 14,605 |
| Listnaté dřevo | 50 | 7,585 |
| Jehličnaté dřevo | 15 | 15,584 |
| Jehličnaté dřevo | 50 | 8,161 |
| Polena (měkké dřevo) | 0 | 18,56 |
| Polena (měkké dřevo) | 0 | 16,4 |
| Polena (měkké dřevo) | 20 | 14,28 |
| Polena (měkké dřevo) | 30 | 12,18 |
| Polena (měkké dřevo) | 40 | 10,1 |
| Polena (měkké dřevo) | 50 | 8,1 |
| Smrková kůra | 15 | 15,47 |
| Smrková kůra | 60 | 8,4 |
| Sláma obilovin | 10 | 15,49 |
| Sláma kukuřice | 10 | 14,4 |
| Lněné stonky | 10 | 16,9 |
| Sláma řepky | 10 | 16 |
| Dřevní štěpka | 10 | 16,4 |
| Dřevní štěpka | 20 | 14,28 |
| Dřevní štěpka | 30 | 12,18 |
| Dřevní štěpka | 40 | 10,1 |
Nejjednoduší metoda jak zjistit, že je dřevo dostatečně suché je tato:
Hned po přivezení z lesa a naštípání si z hromady vyberte jeden kus dřeva, který se velikostně v hromadě vyskytuje nejčastěji. Ten zvažte a váhu fixou na něj napište i s datumem a vraťte ho do hromady na místo k ostatním. Až tento špalek zvážíte za rok tak již snadno dopočítáte o kolik vyschnul. Příklad: Špalek mokrého dřeva váží 4kg, po dvou letech váží již jen 2,5 kg. Tedy se vlhkost snížila z 50% na 15,5% (z 2kg vody ve špalku v něm zbylo již jen 0,5 kg vody) dřevo je tedy již možné spálit.