Spessartin

" (podle geografického původu) Mn[sub:2dlvt52u]3[/sub:2dlvt52u]Al[sub:2dlvt52u]2[/sub:2dlvt52u](SiC&gt,4)[sub:2dlvt52u]3[/sub:2dlvt52u] (9.1.6, ř. graná tu). Kub., Ia3d. a = 11,62. d: 2,91(3) - 2,60(10 1,89(2) - 1,68(2) - 1,61(3). Nepravidelná zrní a dokonale omezené xx tvořené [110] a [211], čas to rýhované. Je červený, oranžově červený a hně dý, průhledný, hlavně &nbsp,&nbsp,&nbsp,průsvitný. T = 7h = 3,8-4,25. N = 1,800.Tento charakteristický pegmatitový nerost stuplatňuje řidčeji i v některých žulách, aplitech, v dutinách ryolitů a za podmínek metamorfních ve facii glaukofanitů a na metamorfovaných ložiskách Mn. Vyskytuje se v žule v Aschaffenbur-gu ve Spessartu (Bavorsko), v Ilfeldu (Harc, Německo) v porfyritu. Drobné, ale krásně vyvinuté a barevné xx jsou v miarolách ryolitu zejména v Mt. Tayloru (N. Mexikoiko), až 2 cm xx v okolí Ely (White Pine Co., Nevada) a jinde.Hojný je v pegmatitech, kde jeho složení kolísá od spessartinu k almandinu, převážně Mngranát je v Kříženci a až 10 cm velké xx tvoří v Otově. Poměrně čistý oranžový spessartin (77 %) je v Budislavi. Časté jsou na obou lokalitách v Maršíkově, kde mají světle červenou barvu. Z cizích pegmatitů jmenujme Elbu (Itálie), Ive-land (Norsko) s xx až 10 cm velkými, Broddbó u Falunu (Svéd.), Miass (Ural), z Amelie (Ame-lia Co., Virgínie) pocházejí až 10 cm velké skvěle zbarvené a čiré xx, používané pro své vlastnosti k broušení. Sbírkově snad nejhezčí vzorky dobře vyvinutých červených xx až 3 cm velkýcd, narůstajících na xx aibitu, záhněd a spolu s ukončenými xx skorylu, poskytly lomy v Ramoně (San , &nbsp,&nbsp,&nbsp,Diego Co., Kalifornie).V metamorfovanýcd rudách Fe typu Sydvaranger ve Vernířovicích a Švagrově se podílí na [sup:2dlvt52u]1[/sup:2dlvt52u] &nbsp,&nbsp,&nbsp,růžově červených páskách bohatších na mangan.Ve Chvaleticích tvoří až 3 mm velké oranžové xx spolu s Mn-silikáty a Fe-sulfidy. Je i v rudách Mn v diabasovýcd tufech v Cuěmě, Betliaru a jinde. Vyskytuje se i na dole na rudy Mn v Pra-borně u S. Marcelu (Valle ďAosta, Itálie), v Tama-gawě (pref. Iwate, Japonsko) a na vysoce metamorf-ním ložisku rud Pb-Zn s příměsí manganu v Broken Hillu (N. J. Wales, Austrálie), kde tvoří drobné čiré červené xx nebo červenočerné až přes 5 cm velké xx. Krásné jasně červené xx tvoří i v Asbestosu (Quebec, Kanada), až 2 cm velké xx na hoře Asbest (Ural).Z aluvií je těžen pro šperkařské účely v Ratna-puře (Srí Lanka), v Tsilaisině (Madagaskar) a největší známý kámen o i09 karátech (Smithsonian Institution, Washington, D.C.) je z Brazílie. Deer et al., v. 1, 77-112, 1963. (3). V+B spheniscidit (podle zoologického názvu) (NH[sub:2dlvt52u]4[/sub:2dlvt52u],K)(Fe3[sup:2dlvt52u]+[/sup:2dlvt52u]Al)[sub:2dlvt52u]2[/sub:2dlvt52u](PO[sub:2dlvt52u]4[/sub:2dlvt52u])-&gt,(0H)- 2 H,0. Mon., P2,/ n. a.b.c = 9,75, 9,63, 9,70, 0 = 102°34'. d:7,6(4) - 6,8(10) - 6,0(9) - 3,05(5). Vyskytuje se jako jemnozrnné agregace, je hnědý, v tenkém úlomku průsvitný, zemitý a velmi měkký, h (vypoč.) = 2,71. Np.m.g = 1,706, 1,724, 1,741, 2V = 81°, ( + ). Vznikl interakcí guanových roztoků a slíd a chloritů na ostrov Elephant Island (Brit. Antar-ctic Territory). Mineralogical Magazine,50, 291-293, 1986. (6). B spinel (původ jména neznám) MgAl[sub:2dlvt52u]2[/sub:2dlvt52u]O[sub:2dlvt52u]4[/sub:2dlvt52u] (4.2.1, ř. spinelu), odrůda drahokamový, Fe2[sup:2dlvt52u]+[/sup:2dlvt52u]-odrůda picotit či ceylonit, Zn-odrůda gahnospinel, Fe[sup:2dlvt52u]3 +[/sup:2dlvt52u] -odrůda chlo-rospinel, Cr-odrůda chromspinel. Kub., Fd3m. a = 8,09. d(synt.): 2,44(10) - 2,02(7) - 1,555(5) -1,429(6). Je zpravidla v dobře vyvinutých či hrubých oktaedrech, krychle a dvanáctistěn jsou řídké, často je zdvojčatěn podle spinelového zákona [111]. Je i zrnitý a celistvý, často ve valounech. Je obvykle hnědý, černý a modrý, méně často růžový až červený, zelený apod., průhledný až opakní, skelně lesklý. T = 7,5-8. h = 3,58. N~ 1,720.Tento všeobecné vysokoteplotní nerost je častou akcesorií hlavně v bazických magmatitech a xenolitech bohatých na Al. V kimberlitech tvoří zelenou odrůda bohatou na Cr spolu s flogopitem a pyropem, kde vzniká za velmi vysokých tlaků. V efuzívech je ojedinělý, například ve znělci v 01-brúcku (Eifel, Německo), v andezitu na Liparských ostrov (Itálie), v sanidinitických bombách v Laacher See (Porýní-Falc, Německo) a v bazaltických tufech ve Velay (Massif Central) apod."

Zdroje

Naposled změněno: čtv 20. říj 2016 22:27:28 od • Počet zhlédnutí stránky