Kryolit

" (řecký původ) Na[sub:2dlvt52u]3[/sub:2dlvt52u]AlF[sub:2dlvt52u]6[/sub:2dlvt52u] (3.2.3). Mon., P2[sub:2dlvt52u]1[/sub:2dlvt52u]/n, a,b,c = 5,47, 5,62, 7,82, 0 = 90° 11'. d: 4,5(9) - 3,86(9) - 2,72(9) - 1,934(10) - 1,567(10). Vzácné xx jsou pseudokubické, dlavně je ceiistvý, neštěpný, od-lučný podle [110] a [001]. Většinou je bezbarvý až mléčně bilý, ale také fialový, hnědavý až hnědočerný, průhledný a průsvitný jako led. Lesk má mastný až perleťový. T = 2,5. h = 2,95-3. Np.m.g = 1,338, 1,338, 1,339, 2 V = 43°,( + ). Při &lt,&nbsp,teplotě nad 560 °C přechází kryolit v krychlovou modifikaci. Ochlazením na obyčejnou teplotu se takový kryolit zakaluje a stává se monoklinický/jednoklonný pseudo-kubickým. Většina potřebného kryolitu se dnes vyrábí synteticky z fluoritu, jílu a sody.Je charakteristickým nerostem kryolitových pegmatitů, mezi nimi zcela vyniká ložisko v žule v Ivigtutu v Arksukfiordu v z. Grónsku, kde byl od r. 1850 těžen jako tehdy jediná ruda hliníku, ložisko bylo vytěženo r. 1962. Je zde hrubě krystalický, vzácně v pseudokubických xx až 3 cm velkýcd a je prorůstán rovněž zrnitým sideritem, sfaleritem a galenitem, méně častým kasiteritem, columbitem, topazem, křemenem, mikroklinem, fluoritem aj. Jeho rozkladem vzniká množství různých vzácných fluoridů.Drobné lokality kryolitového pegmatitu jsou v Miassu (Ural), kde je doprovázen thomsenolitem, fluoritem, topazem a fenakitem, a v St. Peters Dome v masívu Pikes Peak (EÍ Paso Co., Colorado) s astrofylitem, riebeckitem a xx zirkonu. Je častou akcesorií spolu s thomsenolitem a fluoritem na trhlinách albitoriebeckitického granitu v ringových strukturách v Kaffu a v Dut-sen Wai (stát Kano, Nigérie). Největší světové ložisko kryolitu bylo nově objeveno na hoře Kafugi-no v Kalarských horách (s. od Čity, Sibiř). Dana, v. 2, 110-113, 1951, Novyje dannyje o minera-lach 18, 87, 1967.(4). Ro + B "

Zdroje

Naposled změněno: čtv 20. říj 2016 22:27:28 od • Počet zhlédnutí stránky