Kottigit

"(podle jména osoby) Zn[sub:2dlvt52u]3[/sub:2dlvt52u](AsO[sub:2dlvt52u]4[/sub:2dlvt52u])[sub:2dlvt52u]2[/sub:2dlvt52u] • 8 H[sub:2dlvt52u]2[/sub:2dlvt52u]O (8.3.10 ř. vivianitu). Mon., C2/m, a.b.c = 10,24,, 13,41, 4,76, 0 = 105° 13'. d: 7,8(7) - 6,6(10) - 3,22(5) - 3,00(5)- 2,99(9) - 2,73(6). Vzácné jsou xx sloup, podle vertikály a tab. podle [010]. Podle klinopinakoidu je dokonale št. Hlavně je v celistvých agregace nebo kůrách s krystalickým povrchem, uvnitř často vláknitý. Barva karmínová od příměsi Co, jinak je bílý a modrý, průsvitný. T = 2,5. h = 3,33. Np.m.g = 1,622, 1,638, 1,671.patrně i v Jáchymově. Je v xx až 2 cm velkých znám s legranditem i z Miny Ojuela v Mapimi (Durango, Mexiko.). American Mineralogist, 64, 376-382, 1979. (5). Ro + Bkotulskit (podle jména osoby) Pd(TeBi) (2.3.9, ř. nikelínu). Hex., P6[sub:2dlvt52u]3[/sub:2dlvt52u]/mmc, a,c — 4,19, 5,67. d: 3,05(10) -2,24(9) - 2,09(9) - 1,24(8) - 1,19(8). V drobných zrnech. T = 3,5. h = 9,3. V odraž, světle je žlutý, pro oranžové světlo odraznost: 66%. Silně aniz. Vrostlý do chalkopyritu na ložisku Cu-Ni Mon-čegorsk (bývalé SSSR). ZVMO, 92, 33, 1963, Mineralogical Magazine,35, 826, 1966. (6). Rokoutekit (podle jména osoby) přibl. Cu[sub:2dlvt52u]5[/sub:2dlvt52u]_[sub:2dlvt52u]x[/sub:2dlvt52u]As[sub:2dlvt52u]2[/sub:2dlvt52u] (2.1.1, sk. whit-neyitu). Koutekit má dvě modifikace. Vyšší forma je kubická (a = 5,86) a rozkládá se na domeykit-beta a arsen při teplotě mezi 360-340 °C. Ochlazením na 315 °C se tvoří ortorom-bická modifikace, jež má hodnoty d: 3,32(7) -2,44(7) - 2,16(8) - 2,09(10) - 2,03(10) -1,997(10). Vytváří drobná zrnka, lesk má kovový. T = 4-4,5. h = 8,48. V odraženém světle je modrošedý, nabíhající, silně aniz. (modré a růžo-věhnědé barvy). Odraznost: 42-45%. MT =114-147. Poprvé byl nalezen v asociaci s uraninitem a nerosty Ag a As v karbonátových žilkách v Černém Dole v Krkonoších, později i v Šan-kovcích, v Daluisu ve Vallée du Var, v granitu des Ballons (Vogézy) aj. ve Francii, také v Tal-messi-Meskani (Irán). American Mineralogist, 46, 467, 1961, Tschermak’s mineralogische und petrographische Mitteilungen, ZVMO - Zapiski Vsesojuznogo Mineralogičeskogo Obščestva,34, 167-182, 1985. (5). B kovdorskit (podle geografického původu) Mg[sub:2dlvt52u]5[/sub:2dlvt52u](PO[sub:2dlvt52u]4[/sub:2dlvt52u])2(CO[sub:2dlvt52u]3[/sub:2dlvt52u])(0H)[sub:2dlvt52u]2[/sub:2dlvt52u]- 4,5 H[sub:2dlvt52u]2[/sub:2dlvt52u]O. Mon., P2,/c, a,b,c = 4,74, 12,09, 10,35, 0 = 102°. d: 8,0(10) - 5,4(5) - 2,82(6) - 2,26(6). Je bledě růžový a modrozelený, často průdledný až zakalený od plynokapalnýcd uzavřenin. T = 4. Np.m.g = 1,527, 1,542, 1,549, 2V= 81°, (-). Byl nalezen s magnezitem v magnetito-forsteritových horninách ložiska Kovdor (Kola, bývalé SSSR). ZVMO 109, 341-347, 1980. (6). Ro kozulit (podle jména osoby, koculit) NaNa[sub:2dlvt52u]2[/sub:2dlvt52u]Mn4Fe3 [sup:2dlvt52u]+[/sup:2dlvt52u] Si[sub:2dlvt52u]8[/sub:2dlvt52u]022-(OH)[sub:2dlvt52u]2[/sub:2dlvt52u] (9.5.5-6, podsk. alkalických amfibolů). Mon., C2/m, a,b,c = 9,91, 18,13, 5,28, 0 = 104°30'. d, 8,5(10) - 4,5(1) - 3,30(2) - 3,15(7) -2,83(3). Vytváří krátce sloup, xx až 3 mm dlouhé a jejich agregace Je červenavě černý až černý, št. dokonalá podle [110], lesk má skelný. T = 5. h =3. Np.m.g = 1,685, 1,717, 1,720, 2V = 34 až 36°. Pleochroismus silný (hnědé barevné odstíny). Originální lokalita je důl Mn Tanohata (pref. Iwate, Japonsko) v metám, křídových rohovcích spolu s braunitem, rodonitem, Mn-egirinem a křemenem. American Mineralogist, 55, 1815-1816, 1970. (6). U kraisslit (podle jména osoby) Mn[sub:2dlvt52u]6[/sub:2dlvt52u]Zn(As04)(SiO[sub:2dlvt52u]4[/sub:2dlvt52u])2(0H)[sub:2dlvt52u]3[/sub:2dlvt52u] • Hex., P6[sub:2dlvt52u]}[/sub:2dlvt52u]22, a.c = 8,22, 43,88. d: 4,4(5) - 3,65(4) -2,74(10) - 2,44(6) - 2,19(6). Vytváří tenké hexago-nální tabulky v hustě nahloučených agregace do rozměru 1 cm s dokonalou št. podle [0001]. Barva je červenohnědá jako u mědi, vryp žlutohnědý. Lesk má polokovový. T = 3,5. h = 3,88. No = 1,805, slabá bireflexe. Nalezen na bohatém mineralogickém nalezišti Sterling Hill (N. Jersey). American Mineralogist, 63, 938-940, 1978. (6). Ro kratochvílit (podle jména osoby) C[sub:2dlvt52u]]3[/sub:2dlvt52u]H,[sub:2dlvt52u]0[/sub:2dlvt52u], fluoren (10.2.1). Ort., Pn a, b.c = 8,47, 5,90, 18,87. d: 4,7(1 Oš) - 3,38(9)- 2,54(6) - 2,45(5) - 2,37(5). V drobných, průhledných lupíncícd a šupinkách perleťového lesku, rozp. v alkoholu aj. V dlouhovlnném UV záření modrobílá fluorescence. V období sucha na hořících uhelných haldách v Libušině u Kladna v r. 1935 v hloubce 5-10 cm pod povrchem při teplotě 60 °C, nalezen tam i nově. Rozp. II. tř. České akad., Lil, č. 25, 3-4, 1942. American Mineralogist, 23, 667, 1938. (6). Ro"

Zdroje

Naposled změněno: čtv 20. říj 2016 22:27:28 od • Počet zhlédnutí stránky