Z-10:
Čínský bitevní vrtulník
Otázka bitevních helikoptér pro Čínu je diskutována již od poloviny 90. let, protože čínská armáda tuto zbraň dosud postrádá. Pro podporu vlastních vojsk a ničení tanků jsou určeny vyzbrojené verze víceúčelových vrtulníků Z‑9 a Z‑11 (licenční kopie evropských AS 365 Daulphin a AS 350 Ecureuil), nazývané Z‑9W a Z‑11W.
První konkrétní informace o čínském bitevním vrtulníku se objevily v roce 1998. Je to lehčí typ odpovídající přibližně italskému A.129, nikoli americkému AH‑64 Apache. Nejde o čistě čínský projekt, ale údajně se jej účastní i jistý zahraniční výrobce. Kromě názvu Z‑10 („zhisheng“ je čínský výraz pro vrtulník) se lze setkat i s označením WZ‑10 („wuzhuang“ znamená bojiště).
Obecně se předpokládá, že celý projekt je teprve v počáteční fázi a že prototyp nevzlétne dříve než v roce 2006. Čína sice nedávno neoficiálně oznámila, že první prototyp byl otestován již v dubnu, ale zatím nebyla uvolněna žádná fotografie, která by toto tvrzení doložila. Je tedy třeba se k němu stavět s rezervou.
Tiger pro Říši středu
V každém případě už je znám přibližný vzhled Z‑10, který je také potvrzením zahraniční účasti. Z‑10 je skutečně nápadně podobný francouzsko‑německému typu Eurocopter Tiger a patrně je jeho zjednodušenou a upravenou kopií. Firma Eurocopter patří k největším západním investorům v Číně a vyrábí tam tři své modely (kromě zmíněných Z‑9 a Z‑11 ještě Z‑8, což je AS 321 Super Frelon).
Z‑10 se s Tigerem shoduje především charakteristickým tvarem trupu. Na druhou stranu se od něj v mnohém odlišuje. Především má pětilistý nosný rotor (Tiger má čtyřlistý), jiné je i uspořádání ocasních ploch a pomocného křídla. Veškeré přístrojové vybavení i výzbroj jsou čínského původu; evropské země si sice přejí rozvíjení dobrých vztahů s Čínou, ale přesto nejsou nakloněny vývozu tak špičkových technologií, jaké Tiger bezesporu používá.
Jinak je Z‑10 bitevním vrtulníkem klasické koncepce. Má dvoučlennou posádku sedící za sebou (střelec vpředu, pilot vzadu). Pohánějí jej dva turbohřídelové motory, zřejmě licenční kopie amerických Pratt & Whitney PT6C-76C (2 × 1250 kW) nebo evropských MTR 390 (2 × 958 kW). V příďovém pouzdru se nacházejí navigační a střelecké senzory: infračervené čidlo IRST, zařízení pro noční vidění, televizní kamera a laserový značkovač. Oba členové posádky mají k dispozici víceúčelové obrazovky a přilbové displeje se zaměřovači. Ovládací prvky jsou uspořádány podle principu HOTAS (Hands On Throttle And Stick).
Z‑10 může nést PLŘS
Pod přídí je umístěn pohyblivý automatický kanón ráže 20 až 30 mm. Pro raketové zbraně slouží čtyři závěsné body pod krátkým křídlem. Hlavní zbraní jsou protitankové střely HJ‑8, naváděné po vodiči (ekvivalent amerických TOW‑2A). Do budoucna se počítá se střelami HJ‑9 řízenými po laserovém paprsku. Doplňkovou výzbroj mohou tvořit neřízené rakety ráže 57 nebo 90 mm a lehké protiletadlové střely TY‑90.
Občas se objevují i další, více či méně věrohodné informace. Z‑10 je údajně vybaven záchranným vystřelovacím systémem pro posádku (autor se možná inspiroval bondovkou Zlaté oko, kde filmaři takto vybavili Tiger). Už se prý pracuje na zdokonalené verzi Z‑10A (WZ‑10A) s milimetrovým radarem, systémem elektronického boje a schopností operovat z paluby lodí.
Závěrem lze dodat, že kupodivu není jasné, kdo je výrobcem Z‑10. V Číně se vývojem vrtulníků zabývají dvě společnosti, HAMC (Harbin Aircraft Manufacturing Corporation) a CHAIC (Changhe Aircraft Industrial Corporation), a Z‑10 bývá dáván do spojitosti s oběma. Odpověď na tuto otázku zřejmě poskytne až oficiální představení (roll‑out) vrtulníku.
Odhadovaná technická data vrtulníku Z‑10 | |
Délka trupu (m): |
14,15 |
Průměr nosného rotoru (m): |
11,94 |
Rozpětí křídla (m): |
4,35 |
Výška (m): |
3,84 |
Prázdná hmotnost (kg): |
5543 |
Nosnost zbraní (kg): |
1500 |
Max. rychlost (km/h): |
280 |
Autor: Lukáš Visingr
Prameny: Jane’s Aerospace and Defence Industry, AirForces Monthly, Chinese Military Aviation, Chinese Defence Today